65/2002 Sb.

   PŘEDSEDA VLÁDY

   vyhlašuje

   úplné   znění  zákona  č.  72/1994  Sb.,  kterým  se  upravují  některé
   spoluvlastnické  vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a
   nebytovým  prostorům  a  doplňují  některé  zákony (zákon o vlastnictví
   bytů), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 273/1994 Sb., nálezem
   Ústavního  soudu  uveřejněným  pod  č. 280/1996 Sb., zákonem č. 97/1999
   Sb.,  zákonem  č.  103/2000  Sb.,  zákonem č. 229/2001 Sb. a zákonem č.
   451/2001 Sb.

   ZÁKON,

   kterým  se  upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé
   vlastnické  vztahy  k  bytům  a  nebytovým prostorům a doplňují některé
   zákony (zákon o vlastnictví bytů)

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

   ČÁST PRVNÍ

   OBECNÁ USTANOVENÍ

   § 1

   Předmět a rozsah úpravy

   (1) Tento zákon upravuje spoluvlastnictví budovy, u něhož spoluvlastník
   budovy  je  vlastníkem  bytu  nebo  nebytového prostoru jako prostorově
   vymezené  části  budovy  a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných
   částí budovy.

   (2)  Zákon  upravuje  vznik spoluvlastnictví budovy, práva a povinnosti
   vlastníků   bytů   a   nebytových  prostorů,  jejich  vzájemné  vztahy,
   spoluvlastnictví  společných  částí budovy a některá práva a povinnosti
   stavebníků  při  výstavbě  bytů  a  nebytových  prostorů  v  budově  ve
   spoluvlastnictví podle tohoto zákona.

   (3) Zákon upravuje též práva a povinnosti jiných subjektů v souvislosti
   se  vznikem  a  s převodem nebo přechodem spoluvlastnictví budovy podle
   odstavce 1.

   (4) Spoluvlastnictví budovy a vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru
   v ní podle tohoto zákona lze nabýt pouze v budovách, které mají alespoň
   dva byty nebo dva samostatné nebytové prostory nebo alespoň jeden byt a
   jeden samostatný nebytový prostor.

   § 2

   Vymezení pojmů

   Pro účely tohoto zákona se rozumí

   a)  budovou  trvalá  stavba  spojená  se zemí pevným základem, která je
   prostorově   soustředěna   a  navenek  uzavřena  obvodovými  stěnami  a
   střešními   konstrukcemi   s   nejméně   dvěma   prostorově  uzavřenými
   samostatnými užitkovými prostory, s výjimkou hal. Rozhodnutím vlastníka
   za  budovu  lze považovat rovněž sekci se samostatným vchodem, pokud je
   samostatně  označena  číslem  popisným  a  je  tak  stavebně  technicky
   uspořádána, že může plnit samostatně základní funkci budovy,

   b)  bytem  místnost  nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí
   stavebního úřadu určeny k bydlení,

   c) nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, které jsou podle
   rozhodnutí  stavebního  úřadu  určeny  k  jiným  účelům  než k bydlení;
   nebytovými  prostory  nejsou  příslušenství  bytu^1) nebo příslušenství
   nebytového prostoru ani společné části domu,

   d)  domem  s  byty  a nebytovými prostory ve vlastnictví taková budova,
   která je ve spoluvlastnictví podle tohoto zákona (dále jen "dům"),

   e)  rozestavěným  bytem  místnost  nebo  soubor  místností,  určených v
   souladu  se  stavebním povolením k bydlení, pokud je rozestavěn v domě,
   který  je  alespoň  v  takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek
   uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,

   f)  rozestavěným  nebytovým  prostorem  místnost nebo soubor místností,
   určených v souladu se stavebním povolením k jiným účelům než k bydlení,
   pokud  je  rozestavěn  v  domě,  který  je  alespoň  v  takovém  stupni
   rozestavěnosti,  že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní
   konstrukcí,

   g)  společnými  částmi  domu  části  domu  určené pro společné užívání,
   zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody,
   schodiště,  chodby,  balkóny,  terasy,  prádelny,  sušárny, kočárkárny,
   kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené
   vody,    kanalizace,   plynu,   elektřiny,   vzduchotechniky,   výtahy,
   hromosvody,  společné  antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále
   se  za  společné  části domu považují příslušenství^1a) domu (například
   drobné  stavby)  a  společná zařízení domu (například vybavení společné
   prádelny),

   h)  jednotkou  byt  nebo  nebytový  prostor  nebo  rozestavěný byt nebo
   rozestavěný  nebytový  prostor  jako  vymezená  část  domu podle tohoto
   zákona,

   i)  podlahovou  plochou  bytu  nebo rozestavěného bytu podlahová plocha
   všech  místností, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu nebo
   rozestavěného bytu,

   j) podlahovou plochou nebytového prostoru nebo rozestavěného nebytového
   prostoru  podlahová  plocha  všech  místností  nebytového prostoru nebo
   rozestavěného  nebytového  prostoru  včetně  ploch  určených výhradně k
   užívání  s  nebytovým  prostorem,  popřípadě  s  rozestavěným nebytovým
   prostorem;  do  této  plochy  se  započítává jednou polovinou podlahová
   plocha   vnitřních   ochozů   a   jiných  ploch,  které  jsou  součástí
   meziprostoru,

   k)  zastavěným  pozemkem  pozemek  zastavěný  bytovým domem, ohraničený
   obvodem bytového domu.

   § 3

   (1)  Pokud  tento  zákon  nestanoví jinak, práva a povinnosti vlastníků
   budov  a  práva  a  povinnosti spoluvlastníků domu a vlastníků jednotek
   (dále  jen  "vlastník  jednotky")  upravuje  občanský  zákoník. Není-li
   předmětem  spoluvlastnictví  jednotka, ustanovení občanského zákoníku o
   podílovém spoluvlastnictví2) se nepoužijí.

   (2)  Právní  vztahy  k  jednotkám  se řídí, pokud tento zákon nestanoví
   jinak,  ustanoveními  občanského  zákoníku a dalších právních předpisů,
   které se týkají nemovitostí.

   § 4

   Prohlášení vlastníka budovy

   (1)  Vlastník  budovy  svým  prohlášením (dále jen "prohlášení") určuje
   prostorově  vymezené  části  budovy,  které  se za podmínek stanovených
   tímto  zákonem  a v souladu se stavebním určením stanou jednotkami [§ 2
   písm.  h)] a společnými částmi domu [§ 2 písm. g)]. Prohlášení musí mít
   písemnou  formu.  Prohlášení  je  povinnou  přílohou návrhu na povolení
   vkladu  vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o
   převodu první jednotky v domě.

   (2) Prohlášení podle odstavce 1 musí obsahovat

   a)  označení budovy údaji podle katastru nemovitostí,^3) číslo jednotky
   včetně jejího pojmenování a umístění v budově,

   b)  popis  jednotek,  jejich  příslušenství,  podlahovou plochu a popis
   jejich vybavení,

   c)  určení  společných  částí  budovy,  které budou společné vlastníkům
   všech  jednotek  a určení společných částí budovy, které budou společné
   vlastníkům jen některých jednotek,

   d)  stanovení spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných
   částech budovy (§ 8 odst. 2),

   e)  označení  pozemku,  který  je  předmětem  převodu  vlastnictví nebo
   předmětem jiných práv podle § 21, údaji podle katastru nemovitostí,^3)

   f)  práva a závazky týkající se budovy, jejích společných částí a práva
   k pozemku, která přejdou z vlastníka budovy na vlastníky jednotek,

   g)  pravidla  pro  přispívání  spoluvlastníků domu na výdaje spojené se
   správou,  údržbou a opravami společných částí domu, popřípadě domu jako
   celku,

   h)  pravidla  pro  správu  společných  částí  domu, popřípadě domu jako
   celku, včetně označení osoby pověřené správou domu.

   (3) K prohlášení se přikládají půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich
   schémata,  určující  polohu jednotek a společných částí domu, s údaji o
   podlahových plochách jednotek.

   § 5

   Vznik a zánik vlastnictví jednotky

   (1)    Vlastnictví    jednotky   podle   tohoto   zákona   spojené   se
   spoluvlastnickým   podílem   na   společných  částech  domu  (dále  jen
   "vlastnictví  jednotky")  vzniká vkladem prohlášení vlastníka budovy do
   katastru  nemovitostí  nebo  výstavbou  jednotky  provedenou na základě
   smlouvy o výstavbě podle tohoto zákona (dále jen "smlouva o výstavbě").

   (2)  Vlastnictví  jednotky  může  vzniknout  rovněž  na  základě dohody
   spoluvlastníků  budovy  nebo  rozhodnutí  soudu  o zrušení a vypořádání
   podílového  spoluvlastnictví^3a)  budovy  nebo  na  základě dohody nebo
   rozhodnutí  soudu  o  vypořádání  společného  jmění  manželů.^3b) Je-li
   předmětem vypořádání podílové spoluvlastnictví budovy, může vlastnictví
   jednotek    vzniknout   jen   po   předchozím   vypořádání   podílového
   spoluvlastnictví  budovy  tak,  že  velikost  spoluvlastnických  podílů
   budovy  se  rovná  velikosti  spoluvlastnických  podílů  na  společných
   částech  domu  stanovených  podle  § 8 odst. 2. To platí obdobně, je-li
   předmětem vypořádání společného jmění manželů budova.

   (3)  Dohoda  o  vypořádání  nebo  rozhodnutí soudu o zrušení podílového
   spoluvlastnictví,  popřípadě o vypořádání společného jmění manželů musí
   obsahovat  i náležitosti stanovené pro prohlášení uvedené v § 4 odst. 2
   a 3.

   (4)  Vznikem  vlastnictví  jednotek  nebo rozestavěných jednotek vzniká
   spoluvlastnictví společných částí domu.

   (5)  Způsobem  uvedeným  v odstavcích 2 až 4 nelze nabýt do vlastnictví
   jednotku,  pokud  je  v  budově  alespoň  jeden  byt, jehož nájemcem je
   fyzická osoba.

   (6)  Vlastníci  všech  jednotek  v  domě mohou uzavřít dohodu o tom, že
   vlastnictví  jednotek změní na podílové spoluvlastnictví budovy. Dohoda
   musí  mít  formu  notářského zápisu. Vkladem spoluvlastnického práva do
   katastru  nemovitostí  podle  této dohody zaniká vlastnictví jednotek a
   vzniká  podílové  spoluvlastnictví  budovy.  Velikost spoluvlastnických
   podílů  na  budově  se  rovná  velikosti  spoluvlastnických  podílů  na
   společných částech domu.

   (7)  Je-li  vlastníkem  všech  jednotek v domě jedna osoba, může formou
   notářského  zápisu  prohlásit,  že ruší vymezení jednotek v domě a mění
   vlastnictví  jednotek na vlastnictví budovy. Vkladem vlastnického práva
   do  katastru  nemovitostí  podle  tohoto  prohlášení zaniká vlastnictví
   jednotek a vzniká vlastnictví budovy.

   ČÁST DRUHÁ

   PŘEVODY VLASTNICTVÍ JEDNOTEK A VÝKON VLASTNICKÉHO PRÁVA K JEDNOTKÁM

   § 6

   Smlouva o převodu vlastnictví jednotky

   (1)   Smlouva  o  převodu  vlastnictví  jednotky  musí  kromě  obecných
   náležitostí^4) obsahovat

   a) označení budovy nebo domu údaji podle katastru nemovitostí,^3) číslo
   jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v budově,

   b)  popis  bytu  nebo nebytového prostoru, jejich příslušenství, jejich
   podlahová  plocha a popis vybavení bytu nebo nebytového prostoru, které
   jsou smlouvou převáděny,

   c)  určení  společných  částí domu včetně určení, které části domu jsou
   společné vlastníkům jen některých jednotek,

   d)  stanovení spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných
   částech  domu,  včetně  stanovení  spoluvlastnického  podílu  vlastníka
   jednotky na společných částech domu, které jsou společné vlastníkům jen
   některých jednotek (§ 8 odst. 2),

   e)  označení  pozemku,  který  je  předmětem  převodu  vlastnictví nebo
   předmětem   jiných   práv   ve   smyslu  §  21,  údaji  podle  katastru
   nemovitostí,^3)

   f)  práva  a  závazky týkající se domu, jeho společných částí a práva k
   pozemku,  která  přecházejí z dosavadního vlastníka budovy na vlastníka
   jednotky.

   (2)  Ke  smlouvě  se  přikládá  půdorys všech podlaží, popřípadě jejich
   schémata,  určující  polohu jednotek a společných částí domu, s údaji o
   podlahových  plochách  jednotek, jakož i písemný souhlas k převodu bytu
   uvedený v § 22 odst. 4, 5 a 7.

   (3)  Nedošlo-li  k  podstatné  změně  v  charakteru  jednotky, musí být
   zvláštní  náležitosti  uvedené  v  odstavci  1 písm. b), c), e), f) a v
   odstavci   2   splněny,   pouze  jde-li  o  první  převod  jednotky  do
   vlastnictví.

   § 7

   Převodem  vlastnictví  k  první  jednotce za podmínek stanovených tímto
   zákonem se mění vlastnictví dosavadního vlastníka budovy na vlastnictví
   zbývajících   nepřevedených  jednotek  v  domě  a  na  spoluvlastnictví
   společných  částí  domu.  Ustanovení  § 6 platí pro převody vlastnictví
   těchto jednotek obdobně.

   § 8

   Vlastnictví společných částí domu

   (1)  Společné  části  domu  jsou v podílovém spoluvlastnictví vlastníků
   jednotek.  S  převodem  nebo  přechodem  vlastnictví  jednotky přechází
   spoluvlastnické právo ke společným částem domu.

   (2)  Velikost  spoluvlastnických  podílů  na společných částech domu se
   řídí  vzájemným  poměrem  velikosti podlahové plochy jednotek k celkové
   ploše  všech jednotek v domě. Obdobně se postupuje i u společných částí
   domu,   které   jsou  ve  spoluvlastnictví  vlastníků  pouze  některých
   jednotek.

   Společenství vlastníků jednotek

   § 9

   (1)  Společenství  vlastníků  jednotek  (dále  jen  "společenství")  je
   právnická  osoba,  která  je  způsobilá  vykonávat práva a zavazovat se
   pouze  ve  věcech  spojených se správou, provozem a opravami společných
   částí  domu  (dále  jen  "správa domu"), popřípadě vykonávat činnosti v
   rozsahu  tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných
   částí  domu,  které  slouží  i  jiným  fyzickým nebo právnickým osobám.
   Společenství  může  nabývat  věci,  práva, jiné majetkové hodnoty, byty
   nebo nebytové prostory pouze k účelům uvedeným ve větě první.

   (2)  Se  souhlasem vlastníka jednotky je společenství oprávněno sjednat
   smlouvu    o    zástavním   právu   k   jednotce   včetně   příslušných
   spoluvlastnických  podílů  na společných částech domu, a to k zajištění
   pohledávek  vyplývajících  z  úvěru  poskytnutého na náklady spojené se
   správou  domu.  Vlastníci  jednotek  ručí  až  do výše ceny jednotky za
   závazky vyplývající z této smlouvy.

   (3)  Společenství  vzniká  v  domě  s  nejméně pěti jednotkami, z nichž
   alespoň  tři  jsou  ve  vlastnictví  tří  různých  vlastníků, a to dnem
   doručení  listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí
   nebo  jiné  listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické
   vztahy k jednotce, poslednímu z těchto vlastníků. Příslušný katastrální
   úřad vyrozumí ostatní vlastníky jednotek o provedení vkladu vlastnictví
   jednotky do katastru nemovitostí. Další osoby, které nabyly vlastnictví
   k  jednotce  jiným  způsobem  než smlouvou, jsou povinny o tom uvědomit
   původního vlastníka budovy.

   (4)  Pokud  družstvo  uvedené  v  § 24 odst. 1 a 2, které bylo původním
   vlastníkem   budovy,  nebo  družstvo  vzniklé  vyčleněním  z  původního
   družstva  podle  §  29  plní  povinnosti  správce  podle  §  9 zákona o
   vlastnictví   bytů  platného  před  účinností  tohoto  zákona,  vznikne
   společenství  až  prvním  dnem  kalendářního  měsíce  následujícího  po
   měsíci,   v  němž  budou  družstvu  doručeny  listiny  dokládající,  že
   spoluvlastnický  podíl na společných částech domu se snížil na méně než
   jednu  čtvrtinu. Do doby vzniku společenství se použijí ustanovení § 9,
   11  a  §  15  odst.  2  zákona o vlastnictví bytů platná před účinností
   tohoto zákona.

   (5)  Členství  ve společenství vzniká a zaniká současně s převodem nebo
   přechodem vlastnictví jednotky. Spoluvlastníci jednotky jsou společnými
   členy společenství.

   (6)  Vlastníci jednotek, kteří nabyli vlastnictví k jednotce nejpozději
   dnem  vzniku  společenství  za  podmínek  stanovených  v odstavci 3, se
   stávají členy společenství dnem jeho vzniku. Členství dalších vlastníků
   jednotek ve společenství vzniká dnem nabytí vlastnictví k jednotce.

   (7) Orgány společenství jsou

   a) shromáždění vlastníků jednotek (dále jen "shromáždění"),

   b)  výbor  společenství  (dále jen "výbor") nebo ten vlastník jednotek,
   kterého  v  případě,  že  není zvolen výbor, shromáždění pověří výkonem
   funkce výboru (dále jen "pověřený vlastník"),

   c) další orgány podle stanov společenství.

   (8)   Shromáždění  je  nejvyšším  orgánem  společenství.  První  schůze
   shromáždění  se  musí  konat  nejdéle  do 60 dnů po vzniku společenství
   (odstavec  3);  svolá  ji  původní  vlastník  budovy.  Na  této  schůzi
   shromáždění  schvaluje  stanovy společenství a volí orgány společenství
   podle odstavce 7 písm. b) a c). Tato schůze se může konat jen za účasti
   notáře,  který  o  jejím průběhu, volbě a složení orgánů společenství a
   schvalování stanov pořídí notářský zápis, jehož přílohu tvoří schválené
   stanovy   společenství.  Náklady  na  činnost  orgánů  společenství  se
   považují za náklady společenství spojené se správou domu.

   (9)  Pokud  se  nesejde  shromáždění  k  volbě orgánů společenství nebo
   nejsou-li   tyto   orgány  zvoleny,  plní  funkci  orgánů  společenství
   vlastník,  jehož  spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí
   nejméně  jednu polovinu, jinak vlastníci jednotek, kteří se stali členy
   společenství dnem jeho vzniku.

   (10)  Pokud  shromáždění neschválí stanovy společenství, řídí se právní
   poměry  společenství  vzorovými  stanovami  vydanými nařízením vlády. V
   případech  družstev  uvedených  v § 24 odst. 1 a 2, která byla původním
   vlastníkem   budovy  a  vykonávají  správu  domu,  plní  funkci  orgánů
   společenství  toto  družstvo  až do doby, kdy budou orgány společenství
   zvoleny.

   (11)  Výbor je výkonným orgánem společenství; musí mít alespoň 3 členy.
   Výbor  nebo  pověřený  vlastník rozhodují o věcech spojených se správou
   domu,  pokud  si  rozhodnutí  v  těchto  věcech  nevyhradí shromáždění.
   Funkční  období  výboru nebo pověřeného vlastníka určují stanovy, nesmí
   však přesáhnout 5 let.

   (12)  K  platnosti  zvolení  členů  výboru nebo pověřeného vlastníka je
   zapotřebí,  aby na schůzi shromáždění byli přítomni vlastníci jednotek,
   kteří mají většinu hlasů. Člen výboru nebo pověřený vlastník je zvolen,
   hlasuje-li  pro  něj  nadpoloviční  většina  hlasů všech vlastníků. Při
   hlasování  je  rozhodující  velikost spoluvlastnických podílů vlastníků
   jednotek na společných částech domu (§ 8 odst. 2).

   (13)  Statutárním orgánem společenství je výbor nebo pověřený vlastník.
   Za  výbor  jedná navenek jeho předseda, kterého výbor zvolí z řad členů
   výboru.  Jde-li  o  písemný  právní  úkon,  musí být podepsán předsedou
   výboru  a  dalším  členem  výboru.  Je-li  statutárním orgánem pověřený
   vlastník, postačí k písemnému právnímu úkonu jeho podpis.

   (14) Stanovy společenství musí obsahovat

   a) sídlo společenství a jeho název, který musí obsahovat označení domu,
   pro který vzniklo, a musí v něm být obsaženo slovo "společenství",

   b) předmět činnosti, kterým je správa domu,

   c)  orgány  společenství,  jejich  práva  a  povinnosti a způsob jejich
   svolávání,

   d) práva a povinnosti členů společenství,

   e) způsob úhrady nákladů spojených se správou domu,

   f) způsob nakládání s majetkem společenství.

   (15)  Společenství zaniká dnem zániku domu nebo v případech uvedených v
   § 5 odst. 6 a 7.

   § 9a

   (1)  Společenství  je  oprávněno činit právní úkony, především uzavírat
   smlouvy ve věcech předmětu své činnosti podle tohoto zákona, zejména k

   a) zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek,

   b) pojištění domu,

   c)  nájmu  v  případech  nájmu  společných  částí  domu  a dále k nájmu
   jednotek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek.

   (2)  Společenství  je  oprávněno rozhodovat o rozúčtování cen služeb na
   jednotlivé vlastníky jednotek, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno
   zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu.

   (3) Společenství je oprávněno vlastním jménem vymáhat plnění povinností
   uložených  vlastníkům  jednotek  k tomu příslušným orgánem společenství
   podle tohoto zákona.

   (4)   Společenství   vlastníků   jednotek   může   účtovat  v  soustavě
   jednoduchého  účetnictví.  Pro  hlasování  o typu účetní soustavy platí
   ustanovení § 9 odst. 12 obdobně.

   § 10

   (1)  Společenství  se  zapisuje  do  rejstříku  společenství  vlastníků
   jednotek  vedeného soudem určeným zvláštním zákonem k vedení obchodního
   rejstříku5 (dále jen "rejstřík"). Do rejstříku se zapisují tyto údaje:

   a) název společenství, jeho sídlo a identifikační číslo,

   b) den vzniku společenství,

   c)  orgány  společenství  a  jména  členů  výboru nebo jméno pověřeného
   vlastníka.

   (2) Výbor nebo pověřený vlastník jsou povinni do 60 dnů po svém zvolení
   podat návrh na zápis do rejstříku. K návrhu na zápis se přikládá

   a) výpis z katastru nemovitostí pro dům s byty a nebytovými prostory,

   b)  notářský  zápis  o  průběhu  první  schůze shromáždění, na níž byly
   schváleny  stanovy  společenství  a zvoleny orgány společenství, včetně
   listiny osvědčující přítomnost vlastníků jednotek na této schůzi,

   c) schválené stanovy společenství.

   (3)  Zápis  do rejstříku se provede, jsou-li splněny náležitosti návrhu
   podle  odstavce  2, i v případě, že nejsou dodrženy lhůty stanovené pro
   konání první schůze shromáždění.

   (4)  Nestanoví-li  tento zákon jinak, platí pro rejstřík, jeho vedení a
   řízení  ve  věcech  rejstříku  obdobně ustanovení obchodního zákoníku a
   občanského  soudního  řádu  vztahující  se  na  obchodní rejstřík, jeho
   vedení a řízení ve věcech obchodního rejstříku.

   (5)  Společenství  předloží  přihlášku  k registraci místně příslušnému
   správci daně^5a) do 30 dnů ode dne, kdy začalo pobírat příjmy podrobené
   dani nebo mu vznikla povinnost srážet daň nebo zálohy na ni.

   § 11

   (1)   Společenství   musí   alespoň  jednou  ročně  konat  shromáždění.
   Shromáždění  se  sejde  z podnětu výboru nebo pověřeného vlastníka nebo
   vlastníků jednotek, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů.

   (2)   Shromáždění  je  schopné  usnášení,  jsou-li  přítomni  vlastníci
   jednotek,  kteří  mají  většinu  hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí
   nadpoloviční většiny přítomných hlasů.

   (3)  Při  hlasování  je  rozhodující  velikost spoluvlastnických podílů
   vlastníků   jednotek   na  společných  částech  domu  (§  8  odst.  2);
   spoluvlastníci jednotky mají postavení vlastníka jednotky (jeden hlas).
   Při  rovnosti  hlasů nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody,
   rozhodne  na  návrh  kteréhokoli  vlastníka  jednotky  soud.  Jde-li  o
   důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud,
   aby  o  ní rozhodl. Právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne
   přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne.

   (4)  K přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení podle §
   4,  o  schválení  nebo  o  změně stanov, o uzavření smlouvy o zástavním
   právu  k  jednotkám  a o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky
   jednotek  podle  §  9a  odst.  2  je  zapotřebí  tříčtvrtinové  většiny
   přítomných hlasů.

   (5)  K  přijetí  usnesení  o  změně  účelu  užívání  stavby,^6) o změně
   stavby,^7) jakož i o podstatných změnách týkajících se společných částí
   domu je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek.

   (6)  Jsou-li  členy  společenství  pouze  tři  vlastníci  jednotek,  je
   zapotřebí  k  přijetí  usnesení  podle  odstavců  2  a 4 souhlasu všech
   vlastníků jednotek.

   (7)  Všechny  změny,  které  se  týkají  označení  jednotek a velikosti
   spoluvlastnických  podílů  na  společných částech domu, je společenství
   povinno do 30 dnů oznámit katastrálnímu úřadu.

   (8)  V  domě,  ve  kterém nevzniklo společenství, platí pro rozhodování
   vlastníků jednotek přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 6.

   § 12

   Z  právních  úkonů  týkajících se společné věci jsou vlastníci jednotek
   oprávněni   a   povinni   v   poměru   odpovídajícím  velikosti  jejich
   spoluvlastnických podílů (§ 8 odst. 2).

   Práva a povinnosti vlastníků jednotek

   § 13

   (1)  Vlastník  jednotky  se  podílí  na  správě  domu  v rozsahu, který
   odpovídá  jeho  spoluvlastnickému  podílu  na  společných částech domu,
   není-li mezi vlastníky jednotek dohodnuto jinak.

   (2)  Vlastník  jednotky  je  povinen  na svůj náklad odstranit závady a
   poškození,  které  na  jiných  jednotkách  nebo společných částech domu
   způsobil  sám  nebo  ti,  kteří  s  ním  jednotku  užívají. K zajištění
   pravomocně  přisouzených  pohledávek  oprávněných vlastníků vzniklých z
   neplnění  povinnosti  uvedené  ve  větě  prvé  vzniká  dnem právní moci
   rozhodnutí soudu ostatním vlastníkům jednotek zástavní právo k jednotce
   povinného vlastníka a na věcech movitých obdobně jako zástavní právo na
   zajištění nájemného.^10)

   (3)  Vlastník  jednotky nesmí provádět takové úpravy jednotky, jimiž by
   ohrožoval   výkon  vlastnického  práva  vlastníků  ostatních  jednotek.
   Úpravy,  jimiž se mění vzhled domu, může vlastník jednotky provádět jen
   se  souhlasem  všech  vlastníků jednotek. Úpravy, jimiž se mění vnitřní
   uspořádání   domu   a  zároveň  velikost  spoluvlastnických  podílů  na
   společných částech domu, může vlastník jednotky provádět jen na základě
   smlouvy  o výstavbě (§ 17) uzavřené se všemi vlastníky jednotek v domě.
   Ustanovení zvláštních právních předpisů^7) tím nejsou dotčena.

   (4)  Pokud  to  nezbytně  vyžadují  úpravy,  provoz  a opravy ostatních
   jednotek,  popřípadě  domu  jako  celku,  je  vlastník jednotky povinen
   umožnit  na předchozí vyzvání přístup do jednotky. Vlastník jednotky je
   povinen  umožnit  instalaci a údržbu zařízení pro měření tepla a vody v
   jednotce a umožnit odečet naměřených hodnot.

   (5)  O  nájmu  a  podnájmu  bytu  platí příslušná ustanovení občanského
   zákoníku.^8)  O  nájmu  a  podnájmu  nebytového prostoru platí zvláštní
   předpisy.^9)

   (6) Jsou-li v domě prostory a zařízení, které slouží i jiným osobám než
   vlastníkům  jednotek,  např. kotelny, výměníkové stanice, kryty civilní
   ochrany, prádelny, sušárny a zařízení provozní povahy, přecházejí práva
   a  povinnosti dosavadního vlastníka budovy, týkající se těchto prostorů
   a  zařízení,  na  vlastníky  jednotek, popřípadě jejich právní nástupce
   nabytím vlastnictví k jednotce.

   (7)  Vlastníci  jednotek  ručí  za závazky společenství v poměru, který
   odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu.

   § 14

   Zasahuje-li  vlastník  jednotky  do  práva ostatních vlastníků jednotek
   takovým  způsobem,  že  podstatně  omezuje nebo znemožňuje jeho výkon a
   nesplní  povinnosti  uložené  rozhodnutím  soudu,  může  soud  na návrh
   společenství  nebo  na  návrh  některého  z  vlastníků  nařídit  prodej
   jednotky.

   § 15

   (1)  Vlastníci  jednotek  jsou  povinni přispívat na náklady spojené se
   správou  domu  a  pozemku.  Pokud  dohoda neurčuje jinak, nesou náklady
   poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2).

   (2)  K  účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem
   určené  finanční  prostředky  jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci
   jednotek   usnesením   shromáždění   dopředu   tak,   aby   byly  kryty
   předpokládané  náklady,  které  bude  nutné  vynaložit  v následujících
   měsících  i v dalších letech. Výši částky a den její splatnosti sděluje
   vlastníkům  jednotek  výbor  nebo pověřený vlastník. Není-li výbor nebo
   pověřený  vlastník  zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odstavce 1
   nadpoloviční  většinou všech vlastníků jednotek v domě. Ustanovení § 11
   odst. 6 platí obdobně.

   (3) K zajištění pravomocně přisouzených pohledávek vlastníků jednotek z
   povinností  uvedených  v  odstavci 1 vzniká dnem právní moci rozhodnutí
   soudu   vlastníkům   jednotek   zástavní  právo  k  jednotce  povinného
   vlastníka.

   (4)  Pokud  vznikla  právnická  osoba  (§  9), jsou finanční prostředky
   zálohově  poskytnuté vlastníky závazkem právnické osoby vůči vlastníkům
   jednotek.   Při   vypořádání  závazku  právnické  osoby  vůči  bývalému
   vlastníku  jednotky  se nepřihlíží k zálohám, které uhradil jako zálohy
   podle odstavce 2.

   § 16

   (1)   Pohledávky  vlastníků  jednotek  vzniklé  z  neplnění  povinností
   uvedených  v  §  13  odst.  2  a § 15 odst. 1 se při rozvrhovém jednání
   uspokojí  z  podstaty  podle  § 337 odst. 1 občanského soudního řádu po
   uspokojení pohledávek daní a poplatků, před ostatními pohledávkami.

   (2)  O  věcech  movitých,  které  jsou  v  jednotce a patří vlastníkovi
   jednotky  nebo  osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, se při
   výkonu  zástavního práva přiměřeně použijí ustanovení o zástavním právu
   na  zajištění  nájemného,^10)  s  výjimkou  věcí  vyloučených  z výkonu
   rozhodnutí.

   ČÁST TŘETÍ

   VÝSTAVBA DOMU

   § 17

   (1)  Vzájemná práva a povinnosti při výstavbě domu s jednotkami podle §
   2  písm.  h)  si  stavebníci vymezí smlouvou o výstavbě, která musí mít
   písemnou formu.

   (2) Je-li součástí smlouvy o výstavbě i převod spoluvlastnických podílů
   k pozemku v souladu s § 21 odst. 3, nabývají stavebníci spoluvlastnická
   práva  k  pozemku  na  základě této smlouvy o výstavbě podle zvláštního
   právního předpisu.^10a)

   (3)   Smlouvou  o  výstavbě  si  vymezí  stavebníci  vzájemná  práva  a
   povinnosti  i  při  výstavbě  jednotek  formou  střešní nástavby, půdní
   vestavby,  přístavby  nebo při stavebních úpravách, jimiž vzniknou nové
   jednotky   nebo  jimiž  se  mění  velikost  jednotky  a  rozsah  jejího
   příslušenství na úkor společných částí domu.

   (4)  Smlouvu  o výstavbě podle odstavce 3 uzavírají stavebníci, kterými
   jsou  vlastníci  jednotek v domě a stavebník (stavebníci) nové jednotky
   (jednotek).

   (5)  Jsou-li stavebníky vlastník budovy, ve které dosud nejsou vymezeny
   jednotky, a stavebník (stavebníci) nové jednotky (jednotek), je obsahem
   smlouvy  o  výstavbě  i  vymezení jednotek v dosavadní budově podle § 4
   odst.  1, včetně stanovení velikosti spoluvlastnických podílů vlastníků
   jednotek  na  společných  částech  budovy  podle  § 4 odst. 2 písm. d).
   Ustanovení § 18 odst. 1 písm. c) tím není dotčeno.

   (6)  Vznikem  vlastnictví  rozestavěné  jednotky  se  mění  vlastnictví
   dosavadního  vlastníka budovy na vlastnictví jednotek v domě. Smlouva o
   výstavbě je povinnou přílohou k návrhu na vklad rozestavěné jednotky do
   katastru  nemovitostí. Vlastnické právo k jednotkám v domě se zapíše do
   katastru  nemovitostí  záznamem  na  základě  smlouvy  o výstavbě. Jako
   vlastník  jednotky  se do katastru nemovitostí zapíše stavebník uvedený
   ve smlouvě o výstavbě (§ 18 odst. 1), pokud není prokázáno jinak.

   (7)  Nejde-li  o  vznik vlastnictví k jednotkám podle odstavce 6, platí
   pro  vznik  vlastnictví  k  dosavadním jednotkám v domě ustanovení § 7;
   povinnou  přílohou  k  návrhu  na povolení vkladu vlastnického práva do
   katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu první jednotky v domě
   je v tomto případě smlouva o výstavbě podle § 18 odst. 5.

   § 18

   (1) Smlouva o výstavbě musí obsahovat zejména

   a)  název  katastrálního  území, parcelní číslo pozemku, na kterém bude
   stavba  prováděna,  podle údajů katastru nemovitostí^3) a úpravu práv k
   němu,

   b)  číslo  jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v domě, určení
   rozsahu  podlahové  plochy  jednotky, jejího příslušenství a vybavení a
   určení, který ze stavebníků bude vlastníkem příslušné jednotky,

   c)  určení společných částí domu, které budou společné vlastníkům všech
   jednotek,   a  určení  společných  částí  domu,  které  budou  společné
   vlastníkům jen některých jednotek,

   d)  stanovení  spoluvlastnického  podílu  na  společných  částech domu,
   přičemž  velikost  spoluvlastnického  podílu  se řídí vzájemným poměrem
   velikosti  podlahové  plochy  jednotek k celkové ploše všech jednotek v
   domě (§ 8 odst. 2),

   e)  způsob  správy  domu  a  pozemku, zejména určení, které záležitosti
   budou   vyhrazeny   společnému  rozhodování,  kdo  spoluvlastníky  domu
   zastupuje  navenek,  jakým  způsobem  se zástupce ustanovuje a na jakou
   dobu,

   f)  způsob  financování stavebních nákladů, výše a splatnost příspěvků,
   popřípadě rozsah a způsob ocenění vlastní práce stavebníků,

   g)  pravidla  pro  přispívání spoluvlastníků domu na náklady spojené se
   správou,  údržbou  a  opravami  společných  částí  domu  jako  celku po
   dokončení výstavby.

   (2)  Ke  smlouvě  o  výstavbě  se  připojují  půdorysy  všech  podlaží,
   popřípadě  jejich schémata, určující polohu jednotek a společných částí
   domu, s údaji o podlahových plochách jednotek.

   (3)  Smlouva  o  výstavbě  je  přílohou  žádosti  o  vydání  stavebního
   povolení.

   (4)  Pokud  se  stavebník  budovy,  jejíž  výstavba již byla na základě
   stavebního   povolení  zahájena,  dodatečně  rozhodne  výstavbu  budovy
   dokončit  za  účasti  budoucích  vlastníků  jednotek,  uzavře  s těmito
   budoucími  vlastníky  jednotek  smlouvu  o  výstavbě  a  tuto dodatečně
   uzavřenou smlouvu o výstavbě přiloží k návrhu na kolaudaci stavby.

   (5)  Je-li smlouva o výstavbě uzavírána v době, kdy dům s jednotkami je
   již  v  takovém  stupni  rozestavěnosti,  že  je  již  patrné  stavebně
   technické   a   funkční  uspořádání  prvního  nadzemního  podlaží,  ale
   neexistují  dosud  rozestavěné  jednotky [§ 2 písm. e) a f)], musí této
   smlouvě  předcházet  převod  odpovídajících  spoluvlastnických podílů k
   rozestavěné budově.

   (6)  Je-li smlouva o výstavbě uzavírána v době, kdy dům s jednotkami je
   již rozestavěn [§ 2 písm. e) a f)], musí této smlouvě předcházet převod
   vlastnictví k rozestavěným jednotkám.

   (7) V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 platí ustanovení § 5 odst.
   2 obdobně.

   (8)  Nejde-li  o  stavební změny podle § 17 odst. 3, jsou stavebníci do
   okamžiku  vzniku  vlastnictví  jednotek  (§  17 odst. 6) spoluvlastníky
   rozestavěného  domu  s  jednotkami  v  takovém  rozsahu,  v jakém budou
   spoluvlastnické  podíly  budoucích  vlastníků  jednotek  na  společných
   částech domu, určených podle § 18 odst. 1 písm. d).

   § 19

   Dům  vystavěný  podle  tohoto  zákona  se  na  návrh vlastníků jednotek
   vyznačí  v  katastru  nemovitostí  podle  údajů obsažených ve smlouvě o
   výstavbě  (§  17  a 18) a podle vyhotoveného geometrického plánu, čísla
   popisného a kolaudačního rozhodnutí.

   ČÁST ČTVRTÁ

   PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY

   § 20

   (1)   S   převodem  nebo  přechodem  vlastnictví  k  jednotce  přechází
   spoluvlastnictví   společných  částí  domu,  popřípadě  další  práva  a
   povinnosti  spojené  s  vlastnictvím  jednotky  a  se spoluvlastnictvím
   společných částí domu.

   (2)  Je-li  vlastník  jednotky  podílovým  spoluvlastníkem pozemku, lze
   vlastnictví    k   jednotce   převést   pouze   současně   s   převodem
   spoluvlastnického  podílu na pozemku. Přechod vlastnictví k jednotce je
   podmíněn přechodem spoluvlastnického podílu na pozemku.

   (3)  Práva  a závazky dosavadního vlastníka budovy, popřípadě vlastníků
   jednotek  v  domě, týkající se společných částí domu a pozemku, zejména
   zástavní  práva  a věcná břemena, přecházejí na nové vlastníky jednotek
   nabytím vlastnictví k těmto jednotkám.

   (4)   Vlastník   jednotky   je   povinen  oznámit  společenství  nabytí
   vlastnictví jednotky.

   ČÁST PÁTÁ

   PRÁVA K POZEMKU

   § 21

   (1)  S  vlastnictvím  jednotky  jsou  spojena práva k pozemku (stavební
   parcele).  Je-li  vlastník  budovy  i  vlastníkem  pozemku,  převede na
   vlastníka  jednotky  s  převodem  jednotky  i  spoluvlastnický podíl na
   pozemku  odpovídající  velikosti spoluvlastnického podílu na společných
   částech  domu  (§  8  odst.  2).  Ustanovení předchozí věty platí i pro
   původního vlastníka budovy a podílového spoluvlastníka pozemku.

   (2)  Nejsou-li spoluvlastníky pozemku všichni vlastníci jednotek v domě
   nebo  nejsou-li  spoluvlastníky  v  poměru, v jakém jsou spoluvlastníky
   společných  částí  domu (§ 8 odst. 2), provedou vlastníci jednotek mezi
   sebou  převod  podílů  tak,  aby  spoluvlastnictví k pozemku odpovídalo
   spoluvlastnictví společných částí domu. Převod spoluvlastnického podílu
   k pozemku je součástí smlouvy o převodu jednotky (§ 6).

   (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro úpravu práv k pozemku
   určenému  k výstavbě domu. Převod spoluvlastnických podílů k pozemku je
   součástí smlouvy o výstavbě mezi stavebníky (§ 17).

   (4)  Ustanovení  odstavců 1 až 3 platí obdobně i v případě, že vlastník
   budovy nebo původní vlastník nepřevedených jednotek v domě má k pozemku
   jiné  právo než právo vlastnické, zejména právo nájmu. Vlastník pozemku
   upraví  práva  k pozemku vlastníkům jednotek písemnou smlouvou tak, aby
   rozsah jejich práv k pozemku odpovídal rozsahu spoluvlastnických podílů
   na společných částech domu.

   (5)  Nedojde-li  mezi  vlastníkem  jednotky  a  vlastníkem  pozemku  ke
   sjednání  písemné smlouvy o úpravě práv k pozemku do 31. prosince 2000,
   vzniká  dnem  1.  ledna  2001  ve  prospěch  vlastníka  jednotky  věcné
   břemeno10b)  k  zastavěnému  pozemku,  a to za náhradu. Obsahem věcného
   břemene je právo vlastníka jednotky spoluužívat zastavěný pozemek, a to
   v   rozsahu   odpovídajícímu   velikosti  spoluvlastnických  podílů  na
   společných  částech  domu. Dojde-li k převodu nebo přechodu vlastnictví
   jednotky, stává se oprávněným z věcného břemene nabyvatel jednotky.

   (6)  Předmětem  věcného břemene podle odstavce 5 je také nádvoří, je-li
   ze  všech  stran  bytovým  domem ohraničeno a není-li zastavěno stavbou
   jiného vlastníka.

   (7)   Bytové   družstvo,   které  jako  vlastník  bytového  domu  anebo
   nepřevedených  jednotek  v  domě  nabylo  bezplatně pozemek podle § 60a
   zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v
   právních   vztazích,  ve  znění  zákona  č.  229/2001  Sb.,  a  převádí
   vlastnictví  k  jednotce  fyzické  osobě,  převede  současně nabyvateli
   jednotky   bezplatně   spoluvlastnický   podíl   na   uvedeném  pozemku
   odpovídající  velikosti  spoluvlastnického podílu na společných částech
   domu (§ 8 odst. 2).

   ČÁST ŠESTÁ

   ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

   § 22

   Zvláštní ustanovení o převodu vlastnictví jednotky

   (1) Při převodu vlastnictví k bytu, jehož nájemcem je fyzická osoba, má
   dosavadní   vlastník   bytu,   popřípadě   vlastník   budovy  povinnost
   nabídnout^4)  převod  bytu  tomuto  nájemci.  Nepřijme-li  nájemce tuto
   nabídku  do  šesti  měsíců  ode dne, kdy mu byla doručena, může být byt
   převeden jiné osobě.

   (2)  Po  dobu  jednoho  roku  od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 má
   nájemce  při  převodu  bytu právo na jeho přednostní nabytí za podmínek
   stanovených v § 606 občanského zákoníku. Nabídka k převodu bytu nájemci
   musí  být  písemná a musí obsahovat všechny podmínky převodu. Smlouvu o
   převodu  bytu  je nájemce za výše uvedených podmínek povinen uzavřít do
   tří  měsíců  ode  dne  doručení nabídky, jinak jeho právo na přednostní
   nabytí  bytu zaniká. Ustanovení § 603 odst. 3 občanského zákoníku platí
   obdobně.

   (3)  Ustanovení  odstavců  1  a  2 neplatí pro pronajaté byty nabyté do
   vlastnictví  podle  tohoto  zákona nebo podle dosavadních předpisů11) a
   nejedná  se  o  vlastnictví bytu vzniklé podle ustanovení § 7, jestliže
   nájem bytu byl sjednán s vlastníkem bytu - fyzickou osobou.

   (4) zrušen

   (5)  Smlouvu  o  převodu vlastnictví bytu zvláštního určení14) a bytu v
   domě  zvláštního  určení^15)  lze  uzavřít  jen  se souhlasem toho, kdo
   takový byt svým nákladem zřídil, nebo jeho právního nástupce. Pokud byl
   takový  byt  zřízen  ze  státních  prostředků nebo stát na jeho zřízení
   přispěl,  je k převodu třeba souhlasu okresního úřadu příslušného podle
   místa stavby.

   (6) Při převodu vlastnictví jednotky, která je smluvně užívána fyzickou
   osobou jako ateliér, má dosavadní vlastník jednotky, popřípadě vlastník
   budovy   povinnost   nabídnout^4)  převod  jednotky  přednostně  jejímu
   uživateli.   To   neplatí,   jestliže  tato  jednotka  byla  nabyta  do
   vlastnictví  podle  tohoto  zákona nebo podle dosavadních předpisů11) a
   nejedná  se  o  vlastnictví  jednotky  vzniklé  podle  ustanovení  § 7,
   jestliže  nájem  jednotky  byl sjednán s vlastníkem jednotky - fyzickou
   osobou.  Nepřijme-li uživatel tuto nabídku do šesti měsíců ode dne, kdy
   mu byla doručena, může být jednotka převedena jiné osobě.

   (7) Smlouvu o převodu vlastnictví nebytového prostoru sloužícího účelům
   civilní  ochrany  lze  uzavřít  jen  po předchozím souhlasu příslušných
   orgánů.

   (8)  Lhůty uvedené v odstavcích 1, 2 a 6 neběží po dobu řízení o určení
   platnosti či neplatnosti nabídky.^16)

   Převody jednotek bytových družstev

   § 23

   (1)  Byt  v  budově ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví bytového
   družstva  (dále jen "družstvo"), jehož nájemcem je fyzická osoba - člen
   družstva, lze převést jen tomuto členu družstva. Uvedená podmínka platí
   i  pro  byty  ve  vlastnictví,  popřípadě  spoluvlastnictví  družstva v
   domech.

   (2) Družstvo je povinno uzavřít smlouvu o převodu bytu uvedeného v § 24
   odst. 1 a 2 s fyzickou osobou - členem družstva, která je nájemcem bytu
   a  která  vyzvala  družstvo  podle § 24 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě
   majetkových  vztahů  a  vypořádání  majetkových nároků v družstvech, ve
   znění  zákonného  opatření  Předsednictva  Federálního  shromáždění  č.
   297/1992 Sb., nebo vyzve družstvo do 30. června 1995 k uzavření smlouvy
   o  převodu  vlastnictví  k  tomuto  bytu.  Smlouva  musí  být  uzavřena
   nejpozději  do  31.  prosince 1995, není-li dohodnuto jinak. Tím nejsou
   dotčena ustanovení devizových předpisů.^17)

   (3)  Obdobně  se  postupuje  i  u  nebytových  prostorů,  u nichž se na
   financování  podílela  svým členským podílem pouze fyzická osoba - člen
   družstva, která je nájemcem, nebo její právní předchůdce.

   § 24

   (1)   Jsou-li   převáděny   byty,  garáže  a  ateliéry  v  budovách  ve
   vlastnictví,  popřípadě  spoluvlastnictví družstev, na jejichž výstavbu
   byla  poskytnuta  finanční,  úvěrová  a  jiná  pomoc  podle  zvláštních
   předpisů,^18)  do  vlastnictví  členů těchto družstev - fyzických osob,
   jejichž  nájemní  vztah  k  bytu,  garáži a ateliéru vznikl po splacení
   členského podílu družstvu těmito členy nebo jejich právními předchůdci,
   jsou tyto převody bezplatné.

   (2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro převody bytů, garáží a ateliérů v
   budovách,  které  k  datu  účinnosti tohoto zákona byly ve vlastnictví,
   popřípadě   spoluvlastnictví  družstev  označovaných  podle  dřívějších
   předpisů   jako  lidová  bytová  družstva,^19)  pokud  se  převádějí  z
   vlastnictví,   popřípadě   spoluvlastnictví   uvedených   družstev   do
   vlastnictví  členů  -  fyzických  osob,  jejichž  nájemní vztah k bytu,
   garáži   a   ateliéru   vznikl   na   základě  skutečností  stanovených
   zákonem.^20)

   (3)  Ustanovení  odstavce  1  platí  i  pro převody nebytových prostorů
   vzniklých  na  základě  rozhodnutí  o  změně užívání stavby^21) z bytů,
   garáží a ateliérů uvedených v odstavcích 1 a 2.

   (4)  Je-li  v  budově  ve  vlastnictví,  popřípadě  ve spoluvlastnictví
   družstva nebytový prostor vzniklý na základě rozhodnutí o změně užívání
   stavby7)  ze  společných  prostorů  budovy, převede družstvo na základě
   smlouvy  tento nebytový prostor při převodu jednotek podle odstavců 1 a
   2 do podílového spoluvlastnictví vlastníků jednotek bezplatně. Velikost
   spoluvlastnického  podílu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové
   plochy  jednotek  k  celkové  podlahové  ploše  všech  jednotek v domě,
   přičemž  se  nepřihlíží k podlahové ploše nebytového prostoru uvedeného
   ve  větě  první. Obdobně, jak je uvedeno v předcházejících dvou větách,
   se  postupuje u nebytových prostorů, u nichž se na financování podíleli
   členskými  podíly pouze nájemci jednotek v budově, popřípadě domě, nebo
   jejich  právní  předchůdci.  Ustanovení  odstavce  1  platí  i pro tyto
   převody vlastnictví nebytových prostorů.

   (5)  Součástí smlouvy o převodu jednotky uzavřené podle odstavce 1 nebo
   2  je  závazek  nabyvatele  uhradit  družstvu  částku,  která  odpovídá
   nesplaceným  úvěrům s příslušenstvím poskytnutým družstvu, připadajícím
   na  převáděný  byt,  popřípadě nebytový prostor (garáž, ateliér) k datu
   pravidelné  pololetní  splátky  úvěru  ve  smyslu  odstavce 6 a závazek
   nabyvatele a družstva vzájemně vypořádat závazky nabyvatele ve vztahu k
   družstvu.   Vlastnictví  k  jednotce  přechází  až  po  splnění  tohoto
   závazku.^22)

   (6)  Družstvo  je  povinno  použít  prostředků  získaných  v příslušném
   pololetí  od  nabyvatelů  jednotek ke splacení úvěru věřiteli^23) (dále
   jen  "banka")  spolu  s pravidelnou splátkou úvěru připadající na totéž
   pololetí  s  určením,  kterých  jednotek  se  mimořádná  splátka  týká.
   Nedílnou  přílohou  smlouvy o převodu vlastnictví jednotky je potvrzení
   banky  o  splacení odpovídající části úvěru s určením, kterých jednotek
   se splátka úvěru týkala.

   (7)  Součástí  smlouvy  o  převodu  vlastnictví  jednotky z vlastnictví
   družstva  je  vzájemné  vypořádání  prostředků  určených na financování
   oprav  a  údržby  budovy,  popřípadě  domu a jednotky a dále prostředků
   tvořených ze zisku bytového hospodářství (dále jen "prostředky určené k
   vypořádání"),   připadajících   na   převáděnou   jednotku.   Vzájemným
   vypořádáním  se přitom rozumí vyrovnání jak nevyčerpaných zůstatků, tak
   vyrovnání  nedoplatků  ze  strany  nabyvatele.  Nevyčerpané  prostředky
   určené  k  vypořádání  převede  družstvo  právnické osobě zabezpečující
   správu  domu  (§  9  až  11).  Pro použití převedených prostředků platí
   ustanovení  §  15  obdobně.  V případě, že správa domu není zajišťována
   právnickou  osobou,  převede  družstvo  nevyčerpané prostředky určené k
   vypořádání vlastníku jednotky.

   (8)  Došlo-li  k převodu jednotky z vlastnictví družstva do vlastnictví
   člena  před  účinností tohoto zákona, jsou družstvo a vlastník jednotky
   povinni  vypořádat  prostředky  určené  k  vypořádání,  připadající  na
   převedenou  jednotku obdobně podle odstavce 7, a to do šesti měsíců ode
   dne účinnosti tohoto zákona.

   (9)  Převodem jednotky podle odstavců 1 až 8 zaniká členství nabyvatele
   v  družstvu  bez  práva  na  vrácení  členského podílu připadajícího na
   jednotku,  případně  základního  členského  vkladu,  pokud  byl zdrojem
   financování  domu  s  převáděnými  jednotkami. Členství v družstvu však
   nezaniká,  jestliže  majetková  účast  člena  v  družstvu  i po převodu
   jednotky dosahuje alespoň výše základního členského vkladu.

   (10)   Vypořádací  podíl  nabyvatele  jednotky,  jemuž  byla  převedena
   jednotka  podle  odstavců  1  až  5  a  zaniklo členství v družstvu, se
   stanoví podle § 233 obchodního zákoníku.

   § 25

   (1)  Družstvo  může  vyrovnat  vypořádací podíly nabyvatelů jednotek na
   základě  dohody  i  jinak,  než  je  uvedeno v § 234 odst. 1 obchodního
   zákoníku.

   (2)  Nedojde-li  k dohodě podle odstavce 1, je družstvo povinno uhradit
   nabyvatelům   jednotek   vypořádací  podíly  v  penězích  podle  §  233
   obchodního zákoníku.

   § 26

   (1)  Nedojde-li  k  převodu  všech jednotek v budově, popřípadě v domě,
   kterých se týká úvěr poskytnutý bankou, a splatí-li družstvo bance část
   úvěru  odpovídající  převedeným  jednotkám,  uzavře  banka  s družstvem
   dodatek  k  úvěrové  smlouvě, jehož předmětem bude ponechání nesplacené
   části   úvěru,  připadající  na  nepřevedené  jednotky,  družstvu.  Pro
   podmínky, za nichž je úvěr družstvu ponecháván, platí obdobně podmínky,
   za nichž byla úvěrová pomoc družstevní bytové výstavbě poskytnuta podle
   zvláštních předpisů.

   (2)  Družstvo  je povinno pojistit nepřevedené jednotky v domě tak, aby
   byl   zachován   dosavadní   rozsah   pojištění   budovy,  odpovídající
   nepřevedeným  jednotkám,  pokud  se těchto jednotek týká úvěr ponechaný
   podle odstavce 1.

   (3)  Pro  úvěry  ponechané  družstvu  podle odstavce 1 platí ustanovení
   zvláštních  předpisů24) Ustanovení předcházející věty platí obdobně pro
   úvěry  ponechané,  popřípadě  poskytnuté  na základě dodatků uzavřených
   obdobně  podle  odstavce  1  před  účinností  tohoto zákona, pokud byla
   dodržena ustanovení dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům.^11)

   (4)  Na  zajištění  úvěrů  ponechaných,  popřípadě  poskytnutých bankou
   družstvu  podle ustanovení odstavců 1 až 3 vzniká bance zástavní právo.
   Zástavní  právo  vázne  na jednotkách, popřípadě na jiné nemovitosti ve
   vlastnictví družstva, kterých se úvěry týkají.

   (5)  Dojde-li  k převodu jednotky podle § 24 odst. 1, 3 a 4, ustanovení
   zvláštních  předpisů^25)  o povinnosti družstva vrátit státní příspěvky
   se  nepoužije.  Totéž  platí  v  případě,  že k převodu bytů došlo před
   účinností  tohoto  zákona  podle  dosavadních  předpisů o vlastnictví k
   bytům a § 24, 25, 27 až 28c zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových
   vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného
   opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb.

   (6)  Dojde-li  k  převodu  jednotky družstva, na kterou byla poskytnuta
   finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů,^25) a nejedná
   se  o  převod podle ustanovení § 24 odst. 1, 3 a 4, je družstvo povinno
   vrátit  příspěvky  státu  poskytnuté  na  výstavbu jednotky, s výjimkou
   částek  poskytnutých  podle zvláštních předpisů^26) na úhradu zvýšených
   nákladů  ztíženého  zakládání  stavby,  na  úhradu  nákladů spojených s
   pořízením  základního technického vybavení a jiného zařízení vyvolaného
   obecnou   potřebou  a  na  úhradu  vícenákladů  nezvyšujících  standard
   bydlení,  které  nebyly  vyvolány požadavky družstva. Částka příspěvků,
   kterou  je  družstvo  povinno  vrátit,  se snižuje o 1 % ročně počínaje
   rokem kolaudace stavby.

   § 27

   (1)  Pokud  byly  v  družstevní bytové výstavbě pořízeny byty, na které
   byla  poskytnuta  finanční,  úvěrová  a  jiná  pomoc  podle  předpisů o
   finanční a úvěrové pomoci družstevní bytové výstavbě, formou nástaveb a
   vestaveb   do   stávajících  budov,  aniž  se  budova  stala  předmětem
   podílového spoluvlastnictví družstva a původního vlastníka budovy, a je
   převáděn  byt  v této budově, jehož se týká věcné břemeno vzniklé podle
   zvláštních  předpisů,^27) platí pro nabývání těchto bytů do vlastnictví
   podle  tohoto  zákona  přiměřeně ustanovení § 24 odst. 6, 7 a 9 a § 26.
   Ustanovení § 23 platí obdobně.

   (2) Převádějící je povinen o převodu bytu uvědomit družstvo oprávněné z
   věcného  břemene.  Nabyvatel  je povinen uhradit družstvu částku, která
   odpovídá  nesplacenému  úvěru  s  příslušenstvím  poskytnutému družstvu
   připadající na převáděný byt k datu pravidelné pololetní splátky úvěru.
   Nejde-li  o  převod  bytu  do vlastnictví fyzické osoby - nájemce bytu,
   jehož  nájemní vztah vznikl po splacení členského podílu tímto nájemcem
   nebo  jeho  právním  předchůdcem, je nabyvatel povinen uhradit družstvu
   dále  částku  státního  příspěvku  vypočteného  podle  §  26  odst.  6.
   Vlastnictví  k  jednotce  přechází  na  nabyvatele  až  po splnění jeho
   uvedených   povinností.^22)   Povinnost  splatit  úvěr  připadající  na
   převáděný  byt  podle  §  24 odst. 4 a vrátit částku státních příspěvků
   podle § 26 odst. 6 má družstvo. Ustanovení § 24 odst. 9 platí obdobně.

   (3)  Věcné břemeno vzniklé podle zvláštních předpisů^27) zaniká nabytím
   vlastnictví  k  bytu,  popřípadě  se  omezuje  v rozsahu odpovídajícímu
   převedenému  bytu.  V  případě  zániku  družstva  bez právního nástupce
   vzniká  dnem  zániku  družstva  ve  prospěch  dosavadního  nájemce bytu
   pořízeného  podle odstavce 1 věcné břemeno. Toto věcné břemeno přechází
   ve  stejném rozsahu na jeho právního nástupce. Obdobné věcné břemeno ve
   stejném  rozsahu  a  s  právem  přechodu  na  každého  dalšího právního
   nástupce  vzniká  ve  prospěch  nájemce  bytu  v  případě ukončení jeho
   členství  v  družstvu.  Obsahem  věcného  břemene je právo užívat byt a
   společné  prostory,  a  to  ve  stejném  rozsahu, jaký byl sjednán mezi
   nájemcem a družstvem. Pro užívání platí přiměřeně ustanovení občanského
   zákoníku   o  nájmu  družstevních  bytů.  Ustanovení  §  151n  odst.  3
   občanského zákoníku platí přiměřeně. Ustanovení § 23 platí obdobně.

   (4)  Osoba  oprávněná  z  věcného břemene uhradí částku, která odpovídá
   nesplacenému  úvěru s příslušenstvím, obdobně podle § 24 odst. 5 s tím,
   že  ustanovení  §  24  odst.  5,  6  a 7 platí přiměřeně. Věcné břemeno
   přechází  nebo  vzniká  až po splnění uvedené podmínky. Vznikem věcného
   břemene  v  důsledku  zániku  družstva  nebo členství v družstvu zaniká
   nárok  na  vrácení  členského  podílu  obdobně  podle  §  24  odst.  9.
   Ustanovení  § 24 odst. 10 platí obdobně. Ustanovení § 33b věty druhé se
   nepoužije.

   § 28

   Ustanovení § 23 až 27 platí obdobně pro převod jednotek ve vlastnictví,
   popřípadě   spoluvlastnictví  družstev  v  domech  a  pro  převod  bytů
   uvedených  v  §  27 odst. 1 v domech, u nichž jsou družstva oprávněna z
   věcného břemene vzniklého podle zvláštních předpisů.^27)

   ČÁST SEDMÁ

   VYČLENĚNÍ ČÁSTI DRUŽSTVA

   § 29

   (1)  Nájemci nebo vlastníci bytů nebo nebytových prostorů v budově nebo
   v   budovách,   popřípadě  v  domě  nebo  domech  ve  vlastnictví  nebo
   spoluvlastnictví  družstva,  kteří  jsou  členy  tohoto družstva, mohou
   rozhodnout   o   vyčlenění  a  vzniku  nového  družstva.  Pro  platnost
   rozhodnutí  je  třeba  písemného  souhlasu  dvoutřetinové většiny všech
   těchto  členů  družstva v každé budově, popřípadě domě. Rozhodnutí musí
   být  písemně  oznámeno představenstvu družstva. Rozhodnutí lze přijmout
   nejpozději   do  31.  prosince  1996.  Rozhodnutí  nepodléhá  schválení
   členskou schůzí dosavadního družstva.

   (2)  Pro  vznik  družstva  a  pro členství v něm jinak platí ustanovení
   obchodního zákoníku s tím, že členství v dosavadním družstvu se vznikem
   nového družstva přechází na toto družstvo. Rozhodnutím podle odstavce 1
   se dosavadní družstvo nezrušuje.

   (3)  Mezi  dosavadním družstvem a novým družstvem se provede vypořádání
   majetku,  práv a povinností, které z dosavadního družstva přecházejí na
   nové  družstvo,  přičemž  se  vychází  z  toho,  že  toto vypořádání je
   vzájemné;  pokud  nedojde  k  jiné  dohodě,  vypořádává  se v penězích.
   Nedojde-li  k  jiné  dohodě, přechází na nové družstvo vlastnictví nebo
   spoluvlastnictví  k  budově  nebo  budovám,  popřípadě  domu nebo domům
   uvedeným  v odstavci 1. S přechodem vlastnictví nebo spoluvlastnictví k
   budově  nebo  budovám,  popřípadě  domu  nebo  domům  přechází  na nové
   družstvo  dnem  jeho  vzniku  souhrn majetkových hodnot a zdrojů jejich
   krytí  týkajících  se této budovy nebo budov, popřípadě domu nebo domů.
   Vypořádání  se provede v poměru součtu vypořádacích podílů členů nového
   družstva  a  členů dosavadního družstva. Nárok na vypořádání je splatný
   uplynutím šesti měsíců od schválení účetní závěrky za rok, v němž došlo
   ke vzniku nového družstva.

   (4)  Ustanovení  odstavců  1 až 3 se nepoužijí, pokud nedojde ke vzniku
   nového družstva do 1. července 2000.

   ČÁST OSMÁ

   SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

   § 30

   (1)   S   vlastnickým   právem   k   jednotce   je   nerozlučně  spjato
   spoluvlastnictví  společných  částí  domu  a spoluvlastnictví nebo jiné
   právo k pozemku.

   (2)   Vznikne-li   věcné  právo  k  jednotce,  vznikne  současně  i  na
   spoluvlastnictví společných částí domu.

   (3)  Na  spoluvlastnictví  společných  částí domu a na spoluvlastnictví
   pozemku  nelze  zajistit  práva  a  povinnosti,  aniž  by  se  současně
   nezajistily na jednotce.

   (4)  Pokud  je  jednotka  ve  spoluvlastnictví,^2)  mají spoluvlastníci
   jednotky  postavení  vlastníka  jednotky  a  odpovídají  vůči  ostatním
   vlastníkům jednotek v domě společně a nerozdílně.

   § 31

   (1)  Pokud  tento  zákon  nestanoví  jinak, řídí se ustanoveními tohoto
   zákona  i  právní  vztahy vzniklé před jeho účinností podle dosavadních
   předpisů o vlastnictví k bytům. Vznik těchto právních vztahů a nároky z
   nich  vzniklé  před  účinností  tohoto  zákona  se  však posuzují podle
   dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům.

   (2)  Vlastníci  bytů  nebo nebytových prostorů, jimž vlastnické právo k
   bytu  nebo  nebytovému  prostoru  vzniklo  podle  dosavadních  právních
   předpisů,  se  ode  dne  účinnosti  tohoto zákona považují za vlastníky
   jednotek  podle  tohoto  zákona  a jsou povinni do jednoho roku ode dne
   účinnosti  tohoto  zákona  uvést  veškeré  právní  vztahy  k jednotkám,
   společným částem domu a k pozemku do souladu s tímto zákonem.

   (3)  Nebude-li  splněna  povinnost  stanovená  v  odstavci  2,  může se
   vlastník obrátit na soud s návrhem, aby nahradil chybějící projev vůle.

   § 32

   U domů ve výstavbě ke dni účinnosti tohoto zákona se na návrh vlastníků
   jednotek  po  vydání  kolaudačního rozhodnutí provede zápis do katastru
   nemovitostí  podle údajů obsažených ve smlouvě o výstavbě domu uzavřené
   podle  dosavadních předpisů,^11) geometrického plánu, čísla popisného a
   kolaudačního  rozhodnutí,  s  uvedením  jednotlivých  jednotek,  jejich
   vlastníků  a  spoluvlastnických  podílů  na  společných  částech  domu,
   popřípadě pozemku.

   § 33

   (1)  Pokud  byly před účinností tohoto zákona uzavřeny mezi vlastníkem,
   popřípadě  organizací spravující ostatní byty v domě a vlastníky bytů a
   nebytových prostorů smlouvy o výkonu správy a údržby společných částí a
   zařízení   domu,   popřípadě   pozemku  podle  dosavadních  předpisů  o
   vlastnictví  k  bytům  za pevný roční (měsíční) příspěvek, je vlastník,
   popřípadě  organizace spravující ostatní byty v domě, oprávněn počínaje
   měsícem  následujícím  po  dni  účinnosti  tohoto  zákona  jednostranně
   příspěvek změnit tak, aby odpovídal ustanovení § 15 odst. 1.

   (2)   Vlastník,   popřípadě  organizace  spravující  dosud  nepřevedené
   jednotky  v  domě,  je  oprávněn  počínaje  měsícem následujícím po dni
   účinnosti tohoto zákona vlastníkům jednotek jednostranně upravit úhradu
   za  plnění  poskytovaná  s  užíváním  bytu  a nebytových prostorů podle
   zvláštních předpisů.^28)

   ČÁST DEVÁTÁ

   PŘEVODY SKUPINOVÝCH RODINNÝCH DOMŮ Z VLASTNICTVÍ BYTOVÝCH DRUŽSTEV

   § 33a

   (1) Ustanovení § 23 odst. 1, § 24 odst. 1, 5, 6, 7, 9 a 10 a § 25 platí
   i  pro  převody  rodinných  domů,^29)  jejich  příslušenství,  garáží a
   základního  technického  vybavení, které jsou ve vlastnictví družstva a
   byly  vystavěny družstvy po 1. lednu 1969 na základě výjimek z předpisů
   o  finanční,  úvěrové  a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě,^30) na
   jejichž  výstavbu  byla  poskytnuta  finanční,  úvěrová  a  jiná  pomoc
   příslušející  družstevní bytové výstavbě. Podmínkou je, že tyto rodinné
   domy  byly  převedeny  z  vlastnictví  družstev  do  vlastnictví  členů
   družstev - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k bytu v rodinném domě
   a  ke  garáži vznikl po splacení členského podílu družstvu těmito členy
   nebo jejich právními předchůdci. Ustanovení § 26 odst. 1 až 4 pak platí
   v  případě,  že nedojde k převodu všech rodinných domů, kterých se týká
   úvěr poskytnutý bankou.

   (2)  Spolu  s  rodinným  domem  se  převádí  z  vlastnictví  družstva i
   spoluvlastnický  podíl  na  společném  příslušenství  rodinných  domů a
   jejich   základního  technického  vybavení,  které  je  ve  vlastnictví
   družstva.  Velikost  spoluvlastnického  podílu na tomto příslušenství a
   základním  technickém vybavení se stanoví podle počtu rodinných domů se
   společným  příslušenstvím,  popřípadě  napojených  na společné základní
   technické vybavení.

   (3)  Dojde-li  k  převodu rodinného domu a jeho příslušenství, garáže a
   jejich  základního  technického  vybavení a spoluvlastnického podílu na
   společném  příslušenství rodinných domů nebo jejich technickém vybavení
   podle  odstavců  1  a  2, ustanovení zvláštních právních předpisů^25) o
   povinnosti  družstva vrátit státní příspěvky se nepoužijí. Ustanovení §
   26 odst. 5 a 6 platí obdobně.

   (4)  Dojde-li  k převodu rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě
   spoluvlastnického podílu na něm, a nejedná se o převod podle odstavců 1
   a  2, je družstvo povinno vrátit příspěvky státu poskytnuté na výstavbu
   rodinných  domů  a  jejich  příslušenství,  s  výjimkou částek státních
   příspěvků  poskytnutých podle zvláštních předpisů^31) na úhradu nákladů
   vyvolaných mimořádnými zakládacími podmínkami, výstavbou proluk, jiného
   zařízení   vyvolaného  obecnou  potřebou  apod.  a  nákladů  základního
   technického   vybavení,   které  je  ve  vlastnictví  družstva.  Částka
   příspěvků,  které  je  družstvo  povinno vrátit, se snižuje o 1 % ročně
   počínaje rokem kolaudace stavby.

   (5)  Právnické  osoby, popřípadě jejich právní nástupci, které uzavřely
   se  svými  pracovníky  smlouvy o poskytnutí stabilizačního příspěvku na
   úhradu  ceny  rodinného  domu  podle  dosavadních předpisů,^32) vrácení
   příspěvku  nevyžadují,  i  když  před  uplynutím  smluvené doby došlo k
   porušení  podmínek,  za kterých byl příspěvek poskytnut. To platí i pro
   okresní  úřady, které uzavřely s fyzickými osobami smlouvy o poskytnutí
   příspěvku  na úhradu ceny rodinného domu při jeho převodu z vlastnictví
   družstva do vlastnictví fyzické osoby podle dosavadních předpisů.^33)

   (6)   Bytové   družstvo,  které  jako  vlastník  rodinného  domu,  jeho
   příslušenství  nebo  garáže nabylo bezplatně pozemek podle § 60a zákona
   č.  219/2000  Sb.,  o  majetku  České  republiky  a jejím vystupování v
   právních   vztazích,  ve  znění  zákona  č.  229/2001  Sb.,  a  převádí
   vlastnictví  k  tomuto  rodinnému  domu, jeho příslušenství nebo garáži
   fyzické  osobě,  převede současně nabyvateli bezplatně uvedený pozemek.
   To platí obdobně i pro družstvo, jehož předmětem činnosti je výstavba a
   správa garáží pro jeho členy, pokud je vlastníkem garáže a převádí její
   vlastnictví fyzické osobě.

   § 33b

   Zánik vlastnictví bytového družstva

   Přestane-li  být  bytové  družstvo vlastníkem budovy, na jejíž výstavbu
   byla  poskytnuta  finanční,  úvěrová  a  jiná  pomoc  podle  zvláštních
   právních předpisů18) jinak než jejím zničením, je toto družstvo povinno
   vrátit státní příspěvky, které byly na výstavbu budovy poskytnuty podle
   zvláštních  právních  předpisů.18)  Ustanovení předchozí věty platí i v
   případě  zániku  věcného  břemene  zřízeného  podle zvláštního právního
   předpisu.^27)

   ČÁST DVANÁCTÁ

   USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ

   § 36

   Ministerstvo  financí  upraví  právním  předpisem způsob stanovení výše
   náhrady při vyvlastnění jednotky.

   § 37

   Zrušují se:

   1. Zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona
   č.   30/1978   Sb.,   zákona   č.   509/1991  Sb.,  zákonného  opatření
   Předsednictva  Federálního  shromáždění  č.  297/1992  Sb.  a zákona č.
   264/1992 Sb.

   2.  Ustanovení  §  25  a  §  27 až 28a a § 28c zákona č. 42/1992 Sb., o
   úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech,
   ve  znění  zákonného  opatření Předsednictva Federálního shromáždění č.
   297/1992 Sb.

   3.  Nařízení  vlády  České republiky č. 283/1990 Sb., kterým se stanoví
   postup národních výborů při prodeji bytů do osobního vlastnictví.

   4.  Vyhláška  Federálního  ministerstva  financí,  Ministerstva financí
   České   socialistické   republiky   a  Ministerstva  financí  Slovenské
   socialistické  republiky  č.  47/1978  Sb.,  o prodeji bytů z národního
   majetku  občanům  a o finanční pomoci při modernizaci zakoupených bytů,
   ve znění vyhlášek č. 2/1982 Sb., č. 160/1983 Sb. a č. 611/1992 Sb.

   § 38

   Účinnost

   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1994.

   * * *

   Zákon  č.  273/1994  Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
   rady  č.  368/1992  Sb.,  o  správních  poplatcích,  ve znění zákona č.
   72/1994  Sb.  a  zákona  č.  85/1994 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna
   1995.

   Nález  Ústavního  soudu  uveřejněný pod č. 280/1996 Sb. nabyl účinnosti
   dnem 1. listopadu 1997.

   Zákon  č.  97/1999  Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se
   upravují  některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické
   vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o
   vlastnictví  bytů),  ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem
   vyhlášení (25. května 1999).

   Zákon  č.  103/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se
   upravují  některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické
   vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o
   vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb.,
   o  katastru  nemovitostí  České republiky (katastrální zákon), ve znění
   zákona  č.  89/1996  Sb.,  zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
   znění   pozdějších   předpisů,   zákon  č.  549/1991  Sb.,  o  soudních
   poplatcích,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon  č.  40/1964  Sb.,
   občanský  zákoník,  ve  znění  pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992
   Sb.,  o  dani  dědické,  dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve
   znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2000.

   Zákon  č. 229/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku
   České  republiky  a  jejím  vystupování  v  právních vztazích, ve znění
   zákona  č.  492/2000  Sb., a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem
   30. června 2001.

   Zákon  č.  451/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se
   upravují  některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické
   vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o
   vlastnictví  bytů),  ve  znění  pozdějších  předpisů,  a  některé další
   zákony, nabyl účinnosti dnem 31. prosince 2001.

   Předseda vlády:

   Ing. Zeman v. r.

   1) § 121 odst. 2 občanského zákoníku.

   1a) § 121 odst. 1 občanského zákoníku.

   2) § 136 a násl. občanského zákoníku.

   3)  §  5  odst.  1  zákona  č.  344/1992  Sb.,  o  katastru nemovitostí
   (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

   3a) § 141 a 142 občanského zákoníku.

   3b) § 150 občanského zákoníku.

   4) § 43 a násl. občanského zákoníku.

   5a)  § 33 odst. 2 a 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
   ve znění pozdějších předpisů.

   6)  §  85  zákona  č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
   (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

   7) § 54 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.

   8) § 685 a násl. občanského zákoníku.

   9)  Zákon  č.  116/1990  Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve
   znění pozdějších předpisů.

   10) § 672 občanského zákoníku.

   10a) § 133 odst. 2 občanského zákoníku.

   11) § 872 odst. 7 a 8 občanského zákoníku.

   15) § 10 zákona č. 102/1992 Sb.

   16) § 39 a 43a občanského zákoníku.

   § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

   17)  Zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992
   Sb.

   18)  Např.  vyhláška  Federálního  ministerstva  financí,  Ministerstva
   financí  České  socialistické republiky, Ministerstva financí Slovenské
   socialistické  republiky  a  předsedy  Státní  banky  československé č.
   136/1985   Sb.,   o  finanční,  úvěrové  a  jiné  pomoci  družstevní  a
   individuální   výstavbě   a   modernizaci  rodinných  domků  v  osobním
   vlastnictví,  ve  znění  vyhlášek  č.  74/1989 Sb., č. 73/1991 Sb. a č.
   398/1992 Sb.

   19)  Zákon  č.  53/1954  Sb.,  o  lidových  družstvech a o družstevních
   organizacích,  ve  znění  zákonného  opatření  Předsednictva  Národního
   shromáždění č. 20/1956 Sb., a následující předpisy.

   20) Zejména § 685 a násl. a § 871 občanského zákoníku.

   21) § 85 zákona č. 50/1976 Sb.

   22) § 36 občanského zákoníku.

   23) § 503 odst. 3 obchodního zákoníku. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách,
   ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

   25) Např. § 6 odst. 6 vyhlášky č. 136/1985 Sb.

   26)  Např.  § 5 odst. 6 a 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 136/1985
   Sb.

   27)  §  28d  zákona  č.  42/1992  Sb.,  o  úpravě  majetkových vztahů a
   vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření
   Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb.

   28)  Zákon  č.  526/1990 Sb. Vyhláška Federálního ministerstva financí,
   Ministerstva  financí  České republiky a Ministerstva financí Slovenské
   republiky  č.  580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o
   cenách, ve znění vyhlášky č. 580/1992 Sb.

   29)  §  3  písm.  c)  vyhlášky  č. 137/1998 Sb., o obecných technických
   požadavcích na výstavbu.

   30)  §  10 odst. 2 vyhlášky č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné
   finanční  pomoci  družstevní  a  individuální bytové výstavbě, ve znění
   vyhlášky č. 14/1969 Sb.

   31) § 3 vyhlášky č. 137/1968 Sb.

   32)  §  3  vyhlášky  č.  121/1980  Sb.,  o  finanční pomoci při převodu
   skupinových rodinných domků z družstevního do osobního vlastnictví.

   33) § 4 vyhlášky č. 121/1980 Sb.